Jo, potají, ouplně tajně,

když rodiče odešli na srpnovou,

dopolední mši svatou do kostela,

tak on nenápadně, velice nenápadně,

jako malej kluk,

ochutnal trošku božský, kuličkový polívky,

upil uličnicky několik loků

z flašky Becherovky stojící v ledničce,

zobnul maloučko několik koleček salámu tak,

aby to maminka nepoznala

a nechal se ovívat

zlatistými paprsky slunce

v prosvětlený kuchyni.

A venku na dvorku pak opravdu jen lehounce,

dopoledněletně bechersladce povznesenej

zřel tu nádheru zeleně korun stromů,

modři nebe bělostných beránků

a červených květů

pelargonií klidu nedělní vesnice.

Rajčata a jablka zrály

a seno, seno tak opojně vonělo.

A ta Becherovka to,

maminko a tatínku,

tak sladce zrostomilněla.

25.8. Léta Páně 2002